Ceskom

Mnohé živoÄiÅ¡né druhy jsou rozšířené po celém svÄ›tÄ›, jiné zase najdeme jen na jednom místÄ› na planetÄ›. To je celkem pochopitelné. Zvláštní je vÅ¡ak to, když se endemickým stane celý řád zvířat, jako je tomu například u vaÄnatců.

 

Ty najdeme v podstatě pouze v Austrálii a na Novém Zélandu. Bez ohledu na jejich schopnosti, nikde jinde ve volné přírodě neexistují. To je něco, co vědce dlouhou dobu poměrně mátlo. Nakonec se zjistilo, že zde hrála roli kombinace několika faktorů.

 

 

Tím prvním a nejdůležitÄ›jším byla izolace. Austrálie je jako jediný obyvatelný kontinent od ostatních izolována – z Afriky do Evropy a do Asie lze pÅ™ejít pÅ™es Arabský poloostrov, zatímco do Ameriky se mohly různé druhy zvířat, vÄetnÄ› lidí, rozšířit bÄ›hem doby ledové, kdy byla Barringova úžina zamrzlá a vytvoÅ™il se tak v podstatÄ› ledový most. U Austrálie nic takového nenastalo.

 

Není tedy divu, že zde probíhal vývoj ponÄ›kud jinak, než jinde. A to vedlo k rozvoji vaÄnatců. Ti se od ostatních savců liší tím, že své mládÄ› pÅ™echovávají po nÄ›jakou dobu po porodu ve speciálním vaku, kde má přístup k mléku a kde je v teple a v bezpeÄí.

 

 

Tady se můžeme ptát, proÄ se tedy tento systém, pokud je tak výhodný, nevyvinul u více druhů. OdpovÄ›Ä je jednoduchá: ve skuteÄnosti tak výhodný není. Pokud se totiž nÄ›co stane matce, pak mládÄ› nemá nejmenší Å¡anci pÅ™ežít. Na druhou stranu, pokud je mládÄ› schované v doupÄ›ti Äi hnízdÄ› a krmí je oba rodiÄe, pak má i pÅ™es ztrátu matky Å¡anci.

 

To je koneckonců také důvod, proÄ se po příchodu Evropanů s jejich psy, ovcemi, koňmi a koÄkami staly mnohé druhy vaÄnatců ohroženými, nÄ›které pak dokonce vyhynuly. Nedokázaly zkrátka konkurovat tÄ›mto novÄ› příchozím, silnÄ›jším druhům, které se vyvinuly v mnohem drsnÄ›jším prostÅ™edí.

 

I to je důvod, proÄ je nutné vaÄnatce chránit. Zbývá jich už jen málo, a byla by velká Å¡koda o tak unikátní skupinu zvířat pÅ™ijít.